Výchova rodičů směřující k rozvoji empatie
Ony vyšší sociální schopnosti a dovednosti se rozvíjejí hlavně v předškolním věku vhodnými stimulacemi za příznivých předpokladů. Jedním z nich je citové uspokojení. Když dítě není citově uspokojováno, stará se především o citové uspokojování vlastní a potřeby druhých ho nezajímají. Tyto schopnosti se v mozku programují na úrovni nervových spojů, které se vytvářejí vhodnými stimulacemi při vhodných podmínkách.
Batolata mají v genetickém programu dispozice k empatii i pomáhání druhým. Když citově uspokojené batole vidí maminku nebo jiné batole nešťastné, často se snaží o utěšení. Velký mozek u batolat ještě bývá nepopsaným listem papíru. To lze přirovnat k novým počítačům v minulosti, kdy člověk kupoval osobní počítač, býval jen se základním programovým vybavením, bez aplikací, ty musel každý sám nahrávat. Tak je tomu i s empatií ve velkém mozku – musí se tam nejdříve naprogramovat, aby fungovala. Rodiče mají napomáhat svým dětem ony psychické aplikace (sociální schopnosti) naprogramovat.
Mezi významné faktory pomáhající rozvíjet základy vyšších sociálních schopností patří v raném dětství tzv. synchronie pozornosti a prožívání mezi matkou a dítětem, tedy soulad společně zaměřené pozornosti a společně sdílené emoce a jiné prožitky. Ne každá matka se takovou synchronii snaží, mnohé se spokojují s materiálním zabezpečením dítěte.
Pokud dítě dlouhodobě svými aktivitami se nedokáže alespoň minimálně citově uspokojovat, dochází ke ztrátě zájmů o mezilidské vztahy a začne se uzavírat do sebe.
Rodina, zejména rodiče jsou hlavním socializačním činitelem v procesu socializace dítěte, pro malé dítě jsou hlavními představiteli lidské společnosti. Klíčovým problémem je nevědomost rodičů, kteří nedovedou odhalit, že jejich děti chronicky citově strádají a místo citového uspokojování je uspokojují materiálně. Mezi projevy citového strádání patří zlobivost, hašteřivost, popichování – výprask pro tyto děti je citovou odměnou nikoli trestem.
Mnoho škod na dítěti napáchají rodiče, kteří svému dítěti vštěpují, že je nejlepší. I nadané dítě narazí na hranice svých možností a pak se jejich představa své výjimečnosti hroutí. Pro některé to může znamenat z jejich pohledu životní tragedii.
Cesta jak pomoci nastolit liberální komunismus
Nejhorší ze všeho je pocit beznaděje a bezmoci. Jste nespokojení se stavem společnosti a prožíváte pocit bezmoci? Přispějte „svou troškou do mlýna“ - Masová osvěta může existovat jen při zapojení mnoha osob, i když každý bude dělat jen něco.
Lepší společnost se nedá nařídit zákonem. Pokud by to šlo, věznice by zely prázdnotou. Základem lepší společnosti je masová osvěta o výchově rozvíjející empatii u dětí. Podílet se na organizování besed, seminářů, diskuzí. Mladí komunisté by měli jít příkladem.
- Sebevzdělávání – na internetu je dnes dostatek populárně naučných stránek o výchově k empatií, k prosociálnímu chování – současně je to nepřímý ideový boj proti bezohlednému egoismu, sociálně hluchému pravičáctví. Zajímavé jsou i diplomové práce na toto téma z posledních let.
- Podpora osvětových besed, přednášek, seminářů – podnícení či podíl na jejich organizování, vlastní účast.
- Osobní osvěta – předávání kvalitních informací o výchově dětí v rodinách, o citovém uspokojování dětí (podmínka k rozvíjení empatie, souvisí s uvolňováním hormonu oxytocin), o významu empatie aj. významné informace. Aby oslovená osoba tyto informace přijala je nezbytné je předávat ve vhodné situaci a vhodným způsobem – umění komunikace.
Mezi největší problémy současné společnosti patří nevědomost o zákonitostech ve výchově dětí v rodinách – rodiče obvykle neví, co o výchově neví, tudíž jsou přesvědčeni, že vše ví a informace nehledají.
V budoucnosti již nebude masové osvěty třeba, protože tyto potřebné informace budou mladí lidé získávat přímo ve školách – rodičovská pedagogika bude součástí všeobecného vzdělání. I tomu je však potřeba napomoci, samo od sebe se to nestane.
V USA a některých státech vznikají základní školy se zaměřením na rozvíjení empatie u žáků. Taktéž ve světě narůstá celoživotní vzdělávání rodičů. Zde zaostáváme a to si říkáme národ Komenského.
Rozvíjení empatie je i v ekonomickém zájmu. Vyspělé firmy stále více hledají zaměstnance s rozvinutou empatii – jsou loajálnější k firmě, udržují lepší mezilidské vztahy na pracovišti, dovedou mnohem lépe týmově spolupracovat. Toto ještě více platí pro firmy se společenským vlastnictvím. V komunismu bude empatie u pracujících samozřejmostí.