Přírodopis - charakteristika kapradin
Kapradiny patří mezi nejdokonalejší výtrusné rostliny. Všechny kapradiny mají výtrusnice s drobnými výtrusy (spory), které vítr snadno roznáší na velké vzdálenosti. Spory jsou drobné, jeví se jako prach. Výtrusnice bývají ve shlucích jako kupky nebo pásy.
Pro kapradiny je charakteristický podzemní stonek - oddenek, z něhož vyrůstají listy s řapíkem a čepelí. Některé kapradiny mívají univerzální listy, některé mají zvlášť plodné a neplodné listy. Plodné listy nesou výtrusnice, které jsou charakteristické pro kapradiny.
Listy některých kapradin v okolí Hradce nad Moravicí přezimují: z malých kapradin je to sleziník routička a severní, osladič obecný; z větších kapradin přezimují kapradě osténkaté (osténkatá, rozložená, podobná), kapraď Borrerova a kapradina laločnatá.
V současné době jsou kapradiny většinou byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromové druhy. (Jedna stromová kapradina roste ve skleníku Arboreta Nový Dvůr.)
Kapradiny druhotně netloustnou, nezvětšují tloušťku oddenku nebo kořenů, které jsou drátovité. Kořen v místě vyrůstání z oddenku, ať se větví sebevíc, zůstává stále stejně silný. Část oddenku, který narostl v jednom roce, se nezvětšuje ani po několika létech. Zvětšují se pouze přírůstky oddenků až do standardní velikosti. Pokud je vhodné prostředí, oddenek může růst i několik století.
Pteridománie (kapradinománie) – posedlost kapradinami
Největší popularita kapradin byla v létech 1850 – 1890 v Anglii. Budovaly se domácí kapradinové zahrádky (zejména exotických kapradin), motivy kapradin se velkou měrou používaly na keramice, sklu, kovu, textilech, dřevu, potištěném papíru, obrazech i v sochařství. Kapradiny se objevovaly všude, od dárků ke křtinám po náhrobky a pomníky.
Evoluce kapradin a uhlí
Fosilní kapraďorosty se podílely na tvorbě černého uhlí.
Počátek evoluce kapraďorostů zasahují do doby asi před 400 miliony let v prvohorách.
Později ve svrchním devonu (410 až 355 mil. let) se rozdělily do tří hlavních skupin: kapradiny, přesličky a plavuně, které tvoří základ kamenného uhlí.
Kapradiny v prvohorách (570 až 230 mil. let) ovládly celou souš, vytvořily humus a jsou základem kamenného uhlí. Největší množství kapradin bylo koncem období karbonu (355 až 290 mil. let), tato éra je známá jako „věk kapradin“.
V lesích karbonu rostly stromovité plavuně, přesličky a kapradiny. I dnes v teplých krajích existují kapradiny ve tvaru stromu, vypadají jako palmy, mohou dorůst až 24 metrů. Malou palmu může připomínat i stará kapradina pérovník pštrosí, která má vzhůru rostoucí oddenek, může byt vysoký až půl metru.
Než doroste běžná kapradina s listy do výšky 1,2 m, může to trvat i pět let. Kapradiny rostou pomaleji než kvetoucí rostliny a stromy, které je později začaly zahlušovat. Kapradiny se začaly přizpůsobovat nehostinným prostředím, kde je málo světla pod korunami stromů a z mnohých se staly stínomilné – nesnášející hodně slunce. Dalším nehostinným místem jsou skály, zastíněné skalní pukliny a sutě. Existují kapradiny suchomilné.
Plné slunce, nedostatek vody a chybějící humus zvládá kyvor lékařský (Ceterach officinarum, 5-25 cm, stále zelený). V České republice spadá pod ochranu zákona 114/92 Sb. V období sucha dovede svinout listy tak, že jsou vidět jen ochranné hnědé šupiny, a listy nechá dehydrovat. Při blahodárném dešti se listy opět rozvinou a zazelenají se.
Taxonomické (fylogenetické) zařazení kapradin
Poznámka: Dnes se pomalu ustupuje od morfologické klasifikace (dle tvarů) a začíná se stále více uplatňovat fylogenetická klasifikace, která mnohem více zohledňuje vývoj jednotlivých druhů. Zohledňování genetiky umožňuje seřazovat kapradiny v souvislosti s jejích vývojem.
Říše: Plantae – Rostliny
Podříše: Embryobionta – Vyšší rostliny
Nadoddělení: Tracheophyta – Cévnaté rostliny (mechorosty, plavuně, kapraďorosty, obalosemenné a krytosemenné, ...)
Oddělení: Monilophyta – Kapraďorosty (přesličky, prutovky a kapradiny);
Třída: Polypodiopsida – Kapradiny
Řády:
- Osmundales - podezřeňotvaré (8 čeledí); představitelem je Podezřeň královská, lidově zlaté kapradí.
- Hymenophyllales - blátnatcotvaré (9 čeledí); většinou drobné epifyty deštného pralesa.
- Gleicheniales - gleicheniotvaré (10 až 12 čeledí); většinou úzce laločnaté; rostou v tropech; často mohutné kapradiny.
- Schizaeales - český pojem nenalezen (13 až 15 čeledí); většinou tropické; některé druhy jsou popínavé.
- Salviniales - nepukalkotvaré (16 až 17 druhů); vodní (plovoucí) kapradiny
- Cyatheales - cyateotvaré (18 až 25 čeledí); stromové kapradiny vysoké až 25 m, listydlouhé až 5 m.
- Polypodiales - osladičotvaré; rozsáhlý řád, který zahrnuje rostliny velmi rozmanitého vzhledu i stromové kapradiny; listy až 6 m. Jsou dominantní skupinou kapradin již od třetihor. V České republice roste 11 čeledí.
Řád osladičotvaré – čeledi rostoucí v České republice:
hasivkovité (Denstaedtiaceae),
kapradiníkovité (Thelypteridaceae),
kapraďovité (Dryopteridaceae),
křídelnicovité (Pteridaceae),
netíkovité (Adiataceae),
onokleovité (Onocleaceae),
osladičovité (Polypodiaceae),
papratkovité (Athyriaceae),
puchýřníkovité (Cystopteridaceae),
slezinikovité (Aspleniaceae),
žebrovicovité (Blechnaceae).
Seznam všech registrovaných druhů kapradin v České republice:
PLADIAS pladias.cz/taxon/overview/Polypodiopsida
Věda o kapradinách
pteris – (řecky) kapraď;
pteridologie - obor botaniky, který studuje kapradiny a jiné kapraďorosty;
pteridolog - expert (botanik) studující kapradiny; osoba se zvláštními znalostmi o kapradinách;
pteridofytická flóra – kapradiny;
Zajímavosti kapradin v okolí Hradce nad Moravicí
Na některých rybnících před Ostravou roste drobná plovoucí kapradina nepukalka vzplývající (Salvinia natans) – jednoletá kapradina. Nepukalky pěstují někteří akvaristé.
Sleziník routička
Mezi nejmenší kapradiny u nás patří sleziník routička (Asplenium ruta–muraria) veliká jen několik centimetrů. Roste na starých zítkách. Mezi rostlinami má nejmenší spotřebu vody, stačí vzlínající voda v puklinách. Tento přísun vody musí být trvalý, jinak uschne.
Největší naší kapradinou je hasivka orličí (Pteridium aquilinum), která dorůstá až 2 metry, nejčastěji roste u lesních cest.
Hasivka orličí
V nedalekém Arboretu Nový Dvůr (Stěbořice) ve skleníku roste stromová kapradina, která vypadá jako palma, avšak na rubu listů jsou výtrusnice. Stromové kapradiny na Zemi v minulosti hojně rostly a změnily se v černé uhlí.
Web: Arboretum Nový Dvůr
Kapradinová zahrádka IC Hradec nad Moravicí
Většinu druhů, rostoucí v přírodě regionu Hradec nad Moravicí, lze nalézt v nové kapradinové zahrádce na dvorku turistického Informačního centra - Podolská 308 (budova Babinec), Hradec nad Moravicí.
www.ichradec.cz
Zahrádka IC byla osázená teprve na jaře 2022. Zahájení výstavy kapradin v zahrádce: 22. 9. 2022. Kapradiny rostou několik let, než dorostou dospělosti. Zahrádka je atraktivní již dnes, ještě atraktivnější bude za několik let.