Levicové obzory – nezávislé levicové stránky

Levicové obzory - nezávislé levicové stránky

Levicové obzory jsou nezávislé soukromé stránky. Jejích cílem je ukazovat netradiční pohledy na společenské jevy a jejich příčiny. Mnoho levičáků jen kritizuje a nezajímá se o kořeny příčin. Čím méně levičáci ví o vědecky dokládaných zákonitostech v lidském chování a jednání, tím více jsou přesvědčeni, jak tomu všemu rozumí.

„Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod. Internacionála je zítřka lidský rod.“ Bitva levice může být ideologická, osvětová, bitva vedená humánními levicové prostředky, bitva proti bezohlednému egoismu, individualismu, bitva za levicové hodnoty, za lepší svět bez bezohledných egoistů. V minulosti existovala bitva proti negramotnosti, bitva proti nedodržování hygieny. V současnosti je to bitva proti bezohlednému egoismu, živné půdě šmejdovství, tunelářství, korupce, ale i terorismu apod.

Vývoj určitých společenských sil ukazuje, že egoismus pozvolna začíná scházet na úbytě a s ním i individualismus obhajující egoismus a antikomunismus. (Úbytě – zastaralý lidový pojem označující obecné chřadnutí, vyhubnutí organismu.) bez egoistů se dá budovat i liberální komunismus. Víra a energie vyzařuje z komunistické písně Internacionála - Moderní rocková verze čínská a francouzská, viz video:
Při poslechu se antikomunistům hrůzou ježí vlasy na hlavě. Sociálně vyzrálé osoby pociťují sílu jednotné svornosti. https://youtu.be/GQFxUdzT-m0

Škála egoismu

Neplatí, pouze egoismus je nebo není. V čisté podobě egoismus v praxi neexistuje. I ten největší egoista se občas zachová altruisticky a naopak. Uvedená škála je pouze orientační, jedná se o negativní vymezení sociálního chování. Lidský mozek je schopen sobě zdůvodnit jakékoli chování, aby si egoisté zachovali sebeúctu, rozumově si zdůvodňují své egoistické chování a jednání. v psychologii se toto označuje jako racionalizace. Například zloděj: „Všichni lidé kradou. Jen jsou tací, kteří pro svou chytrost nebyli nikdy odhaleni, případně neměli ke krádežím příležitost. Ostatní kradou ve velkém, já kradu jen v malém, proto nejsem tak špatný člověk.“

Asociální egoismus

v civilizovaném světě asociální osoby většinou končívají v ústavech.

Kriminální egoismus

egoismus bývá silnější než hrozby vězení.

Bezohledný egoismus

jde o povyšování vychytralosti nad chytrost v mezích zákona. Sem lze zařadit i různé "šmejdy".

Etický egoismus

egoistické chování nepřekračuje etická pravidla, která jsou egoistovi vštípena a která uznává. Avšak vše, co není uvedeno v etických pravidlech, považuje za povolené bez ohledu na ohleduplnost. V soutěživosti uznává určitá pravidla.

Umírněný egoismus

zde již převládá neegoistické chování, projevuje se humanitou a levicovými hodnotami.

Minimální egoismus

jde již o prosociální chování, jako nejvyšší úroveň sociálního chování. Občas se zachová egoisticky, ale to jsou výjimky.

Pojem altruistické chování na této škále není záměrně, jde o opak egoistického chování, kdy altruista upřednostňuje zájmy druhých nad své vlastní zájmy – jde o určitou formu sebeobětování. Prosociální chování není sebeobětováním, jde o kolektivní uspokojování potřeb – v rámci kolektivu i vlastních.

Levice a pravice v Česku po roce 1989

Po roce 1989 egoisté s ostrými lokty se rychle prodrali k moci a majetkům takřka na všech úrovních. Z „revolučních“ egoistů se nakonec vyklubali pravičáci a trhli se od lidu. Lid potřebovali jen jako výtah k moci. Při restauraci kapitalismu v Československu začali mít egoisté žně jak v ekonomické oblasti tak politické.

Individualismus byl a je ideologií egoistů hranicí vše, co je levicové. Ve veřejných besedách někteří egoisté otevřeně hlásali ideje individualismu, veřejně obhajovali egoistické chování a povyšovaly ho na nejvyšší úroveň sociálního chování. Pravice tento souboj s komunistickými idejemi vyzbrojovala desítky let v kavárnách, v bytech, pomoci samizdatů a diskusí s teoretickou podporou západu.

Levice po roce 1989 v globálu prohrávala jednu bitvu za druhou, ideály důvěřivých levičáků a veřejnosti dříve uznávané levicové hodnoty vzaly za své. Domnívali se, že po odstranění mocenské KSČ se ve společnosti odstraní jen to špatné a zůstane to dobré. Podcenili množství a dravost egoistů ve společnosti. Levičáci ideologický boj s individualismem ve veřejném prostoru prohráli, nebyli na argumentaci proti individualismu dostatečně připraveni. Někteří s nářkem hlásali, že pravičáci jim ukradli levicová hesla jako je svoboda, spravedlnost. Levicoví občané v globálu následně začali prožívat pocit poraženosti, vyhořelosti, skepse, trudnomyslnost.

Současný problém levice - obrazně: Přešlapuje ve slepé uličce a skupinově ignoruje, že kousek zpátky vede dálnice – morální psychologie.

Přirozená lidská práva – levice má budoucnost

Pravice vyznává tzv. přirozená lidská práva: právo na život, svobodu myšlení, projevu, svědomí, na legitimní získaný majetek a na výchovu vlastních dětí.

V podstatě i z pohledu levice se dá s těmito právy souhlasit, zahrnují levicové hodnoty. Jenže různí lidé si tyto atomické hodnoty vysvětlují k obrazu svému. Egoisté si obvykle egoisticky přivlastňují vyšší práva na úkor druhých, myslí si: „Mám právo si urvat tolik práv, nakolik stačím.“ Osoby sociálně vyzrálé s prosociálním chováním tato práva neberou atomicky, ale podmíněně, staví na jejich omezování vzájemnou ohleduplnosti, která je egoistům cizí.

Příklad zavádějící otázky pravičáků: „Přirozená lidská práva ano či ne?“ Tato otázka je manipulativní a vede levičáky do slepé uličky: Když řeknou „ano“, nahrávají pravičákům, když by řekli „ne“, jsou v rozporu se svou humanitou.

Když člověk prohlédne lest, nepřistoupí na pravičáckou hru a zvolí jinou alternativní odpověď, například: „Přirozená lidská práva ano, ale při dodržování vzájemné ohleduplnosti, kdy se jeden nepovyšuje nad druhého, kdy jsou si všichni rovni.“ Pak je vhodné přejít do útoku a dovést atomickou hodnotu do extrému, kdy i pravičák uzná, že atomická hodnota v extrému je škodlivá, že jsou dobrá určitá omezení. Následně lze již diskutovat o krajních hranicích. Leč velice často pravičáci se takové hlubší diskusi snaží vyhnout, protože se to týká jejich citlivého egoistického ega a tam odmítají ústupky byť v teoretické oblasti. I když diskusi s pravičákem přímo nevyhrajete, nebudete se cítit poraženi.

Individualismus staví především na atomických hodnotách, budoucnost levice spočívá v rozvoji myšlení, schopnosti vypořádat se s atomickými hodnotami hlásanými pravičáky. Místo základních lidských práv je pro společnost prospěšnější hlásat základní lidské povinnosti. Egoistické bezohledné přisvojování si práv:

Právo na život?

Nakolik má právo na svůj život terorista střílející na náměstí a zabíjející nevinné lidi?

Právo na svobodu?

Omezováním osobní svobody jsou i dopravní předpisy, dopravní značení. Podle neomezitelného páva na svobodu si řidiči mohou jezdit neomezenou rychlostí po silnicích kolem školy, řídit svobodně pod vlivem alkoholu a drog,

Povinnost nést důsledky? Jenže řada řidičů se tomu vyhýbá, a když mohou, ujíždějí z místa nehody. Největší hrozbou na silnicích jsou agresivní egoističtí řidiči, kteří se nenechají omezovat dopravními předpisy, dopravním značením a jezdí bezohledně: „Nikdo nemá právo mne omezovat!“ Že mnohdy osami omezují a ohrožují na silnicích druhé, nikdy si nepřipouští. I když třeba sami nenabourají, mohou zapříčinit autonehodu jiných, například zbytečným náhlým přibrzděním na dálnici před jiným vozidlem, třeba jen ze vzteku či ze škodolibosti. Způsobí řetězovou autonehodu a sami bez úhony ujedou. Zeptejte se obětí autonehod, nakolik je jim platné, že řidiči nesou zodpovědnost za autonehodu? Zdraví ani život to nevrátí.

Neomezenou svobodou je i zakládání černých skládek, vypouštění chemikálií do vodních toků, spalování plastů v domácích kotlích, svobodným zastavením auta tak, že znemožní vjezd nebo výjezd druhým …

Svoboda podnikání? Hygienické předpisy, bezpečnost práce, zákonem stanovená pracovní doba, placení daní, ekologické předpisy, zdravotně nezávadné potraviny a léky – to vše je omezování svobody podnikání. Mezi neomezenou svobodu podnikání patří také lichva, korupce, vychytralé zneužívání děr ve smlouvách aj. Mezi plnou svobodu podnikání patří i přimíchávání metylalkoholu do alkoholu.

Svoboda myšlení?

To je zvláštní kapitola. Nařizovat a kontrolovat chování a jednání z vnějšku se do určité míry dál. Ale jak potlačovat svobodu samotného myšlení? Myšlení druhých se dá do určité míry ovlivňovat, ale rozhodující je samotná osoba, jak sama umí svobodně myslet. V dnešní době mnoho osob má své myšlení v zajetí svých vlastních emocí a pudů, sami se nechávají zmanipulovat svými emocemi a pudy pro svou slabost či ješitnost, mamon, neschopnost vlastního kritického myšlení. Samotní egoisté hlásající svobodu myšlení bývají v zajetí vlastních egoistických pudů.

Svoboda projevu?

Může být bez hranic? Osoby, co vyvěsily trenýrky na Hradě, se odvolávaly na svobodu projevu. Mezi neomezenou svobodu projevu patří i pouštění si velmi hlasité hudby v paneláku po půlnoci, pomalování zdí soukromých domů nesmysly, svobodným projevem může být i to, když obyvatel ulice sám vykácí zdravé stromy na ni, protože se mu nelíbí, …

Svoboda svědomí?

Mnozí lidé se dovolávají svědomí druhých. Co je to však skutečně svědomí ví málo kdo. Egoistu může hryzat svědomí proto, že někomu něco dal nezištně. Altruista mívá naopak výčitky svědomí, když někomu nezištně nepomohl. A psychopaté nikdy výčitky svědomí nemívají. Osoby při zlosti rovněž nemívají výčitky svědomí, protože zlost vypíná úzkosti a výčitky svědomí jsou variantou projevů úzkostí. Mívají teroristé výčitky svědomí? Leda z toho, že se jim nějaký teroristický čin nepovedl.

Právo na legitimně získaný majetek?

Kolik podnikatelů legálně získává majetky tím, že do smluv dají velmi drobným písmem nevýhodné podmínky pro klienta? Kolik exekutorů přišlo legálně k vysokým majetkům tím, že zneužili tísně dlužníka, naúčtovali si nepřiměřeně vysoké své náklady a prodali jeho majetek hluboko pod cenou, z čehož měli ještě vedlejší provize? Kolik podnikatelů přišlo k velkým majetkům tím, že zprivatizovanou firmu vytunelovali tak, že po ní zůstaly jen legální dluhy? Sami se holedbají, jak legálně přišli k majetkům, avšak když se ocitnou ve stejné situaci na straně dlužníka, tak takový tunel považují za krádež. Když bezohledný egoistický podnikatel někoho obere, považuje to za chytrost, když totéž udělá někdo jemu, považuje to za podvod či krádež.

Právo na výchovu vlastních dětí?

Právo na výchovu vlastních dětí? Ano, ale …!!! Podívejte se do zemí s občanskými válkami. Tam mnoho rodičů svobodně vychovává své děti k bezohlednosti a agresivitě. Je to v pořádku, když si rodiče pro své dítě vyberou školu, kde se hlásá rasová či náboženská nesnášenlivost?

Na jednom videu jsem viděl, jak v jedné arabské zemi probíhal jeden obětní obřad. V něm se pořezávala zvířata v takovém množství, že se lidé brodili v krvi, otcové tam vodili na podívanou své chlapce a ještě je pomazávali krví, aby ke krvi neměli jejich synové odpor. V jiném videu jsem viděl, jak arab stejný způsob podřezává zajatce. Mnozí otcové tam plně využívají právo na výchovu svých dětí a vychovávají z nich řezníky lidí.

Praxe s egoisty, pravičáky vyznávající individualismus

V teoretické oblasti se dá vyřešit vše: „Lidé budou vlivem svobody ohleduplní vůči druhým, nebudou zneužívat slabosti a nedostatku druhých“ atd.

Egoisté si nárokují základní lidská práva, avšak často egoisticky porušují tato lidská práva druhých. Vedle základních lidských práv existují i lidské povinnosti, mezi ně patří lidská ohleduplnost. Egoisté jsou neschopni dobrovolné ohleduplnosti, nemají k tomu rozvinuté vyšší sociální schopnosti a dovednosti.

Vedle lidumilných teorií existuje i exaktní praxe a experimentální výzkumy. Psychologické výzkumy ukazují, že kriminálnicí se vyznačují silným egoismem; že egoismus je v partnerském životě velmi škodlivý; že egoismus u zaměstnanců v globálu snižuje produktivitu a kvalitu práce ve firmě; že egoismus v globálu je škodlivý i svému hostiteli: nabourává jeho pohodu a tělesné zdraví (egoista nebude mít nikdy tolik, aby netoužil mít ještě víc).

V zemích s vysokou mírou liberalismu plných egoistů vládne korupce, mafiánství, násilí. Ohleduplný liberalismus se s egoisty prostě vybudovat nedá. Naopak, s neegoistickými osobami se budovat i liberální komunismus.

Budoucnost firem - individualismus zajde na úbytě

Individualismus egoistů zajde na úbytě – mnoho indicií k tomu ukazuje, zejména morální psychologie, historický vývoj v Evropě, personalistika úspěšných firem i vzdělávací cíle ve školství.

Úbytě – původně obecné pojmenování jakékoli nemoci, kdy osoba ubývá na váze – chřadne, hubne. Později po určitou dobu úbytě byl pojem pro plícní tuberkulózu. Synonyma úbytě: souchotě, souchotiny.

„Egoismus je zárukou prosperity kapitalistických firem!“ Tato iluze vzala již za své - budoucnost: „11 tipů, které udrží firmu na špici“ (Hana Kejhová, internetové Hospodářské noviny, 22. 3. 2010): „Když vešla ve známost "top" jedenáctka nejlepších firem v Americe v období let 1965 až 1995, všechny ohromila věc, kterou nikdo nečekal. Šéfové těchto firem nebyli egoisty s lokty. Na vrcholu stáli pokorní až plašší muži s buldočí vůlí. Jejich jména nefigurovala v amerických denících. Nesnášeli publicitu.“ Teoreticky tam měli stát ti největší egoisté s nejostřejšími lokty, nestojí, nejsou pro kapitalistické firmy přínosní.

V dnešní době lze pozorovat, jak nenápadně pozvolna mizí silní egoisté s ostrými lokty z mnohých řídicích funkcí ve firmách. Budoucnost? Z pohledu dlouhého časového úseku a promítnutí vývoje do budoucnosti, egoismus nenápadně začal zacházet na úbytě. Až se vychová nové generace neegoistů, levičáci zvednou hlavy a egoisté na tom budou ještě hůř. Tentokrát jim nepomůže převlékání kabátů.

Závěry o liberalismu směřující v budoucnosti ke komunismu

V budoucnosti se bude ve společnosti lépe žít, až egoismus a individualismus zcela zajde na úbytě a lidé místo nárokování si svých práv budou plnit své základní lidské povinnosti. V takové budoucnosti bude liberalismus pro všechny a nikdo nebude se muset dovolávat lidských práv, protože je nebude nikdo porušovat a nebude muset být ani represivní aparát ani silný stát. Je to ideál, ale lze k němu směřovat.

V souladu s trendem se rozvíjí i současné kapitalistické školství. Tento trend můžete pomáhat brzdit nebo mu napomáhat.

V současném kapitalistickém Rámcovém vzdělávacím programu MŚMT je ve vzdělávacích cílech i rozvoj sociálních kompetencí žáků, tzn. Rozvoj vyšších sociálních schopností a dovedností, které vedou k přirozenému prosociálnímu chování, nikoli k egoistickému. Z toho vyplývá, že oficiálně pravicové, kapitalistické zřízení aktivně podporuje výchovu k neegoistickému chování – egoismus pozvolna ztrácí půdu pod nohama i v současném kapitalismu se stává nežádoucí.

Ke zděšení pravičáků, v USA (kde vládne individualismus) začíná mládež mít stále větší zájem o komunismus. Kdyby dnes bylo Rusko komunistické, tak by ony mladé označili za kukaččí ruské komunisty. Rusko komunistické není, tak politici v USA si s tím neví rady. A to ještě neví, že jednou v budoucnosti individualismus zajde na úbytě.